V době těsně před jarní závodní sezonou jsem považoval za dobré objevit se na nějakých drsnějších závodech. Měla to být kontrola výkonnosti podporovaných běžců. A to závody KSU bez problému splnily. Charakterem byla sobotní klasika trochu staromódní (možnost volby: rovně nebo oběhnout), ale velmi fyzicky drsný závod, jehož časy byly na horní hranici limitů a někdy až za ní. Ale konec konců proč ne! Závod má porovnat účastníky podle výkonnosti a tak to i bylo. Mapa byla průměrné kvality se slabší JV částí. A teď k sobotním výsledkům: hvězdou výpravy se stala překvapivě Kristýna se svým 2. místem dej obě fota, byť se značným odstupem na první Polku a s velkým náskokem na 3. místo. Věra po osmiminutové chybě na průběhu pasekohustníkem skončila hluboko v poli poražených a Mišelova ztráta 23 min na prvního v mužích po slabém výkonu v druhé půli tratě není taky nic k pochválení.
Vzhledem k sobotní tvrdosti závodů a hlavně k plánované atletice v úterý na dráze, bylo hlavním nedělním úkolem moc se neunavit. A tak se middle stalo klusáním nebo i chůzí pokud to bylo do kopce. Nicméně tratě byly zajímavější než v sobotu (až na závěrečné stoupání v poslední části trati), i když byly opět jednodušší, což ale závodům nebylo na škodu.
Petr Mádle



