AR20

Naše první keška se jmenuje Hospoda u Fajfrů. Kolem tohoto hostince již několik let jezdím na chatu a vždy jsem si říkal, jak by bylo pěkné se tam podívat. Co ji tak ještě opravit do původní podoby… Cache je uložena u objektu bývalé hospody u Hlaváčků č.p. 27, který byl za minulého režimu vyhlášen Kulturní památkou, ale jako ke kulturní památce se o ní stát vůbec nechoval.

Majitelé bohužel o památku dostatečně nepečovali a proto je její stav ve velmi žalostném stavu. Objekt v letošním roce odkoupilo občanské sdružení Má vlast – Můj domov, o.s. a shání finance na jeho opravu. Na stránkách sdružení jsou zveřejněny dny, kdy je objekt otevřen pro veřejnost.

Místo má bohatou tradici, která se váže na sousední hrad Potštejn a pověst o jeho dvojím dobytí mladým kralevicem Karlem, která se udála před 670 lety, ale i podrobnou historii uchovanou od roku 1746. Zajímavou pověst si můžete přečíst, nebo stáhnout zde ve formátu PDF.

Na dvoře hostince se také nachází stará lípa, která má průměr 4metry a podle odhadu je stará cca 150 let. Není jediná v okolí je zde i řada dalších památných stromů. Jsou zde v okolí i další zajimavé cache. První písemná zmínka o obci Záměl je z r. 1356. Cache je umístena na snadno přístupném místě před objektem starobylého hostince. Zámělem prochází pěší trasa KČT žlutě značená Kostelec n.O. – Doudleby n.O. – Záměl – Potštejn a rovněž i cyklotrasa KČT 4132 Kostelec n.O. – Doudleby n.O. – Záměl – Potštejn.

Něco k pověsti

V Paříži získával mladý kralevic Karel rozsáhlé vzdělání. Budoucí císař se učil německy, francouzsky, latinsky a italsky. Jeho učitelem byl Pierre de Rosieres, pozdější papež Klement VI. V letech 1330-1331 pobýval Karel v Lucembursku, v letech 1331-1333 působil jako zástupce svého otce jako generální místodržitel v severoitalské lucemburské signorii. Na konci října 1333 se Karel vrátil do Čech a spravoval České království místo nepřítomného otce – stalo se tak z popudu nespokojené šlechty. Od ledna 1334 byl moravským markrabětem a znovu se začal učit české řeči…..

Rok 1338

V tomto roce dochází k usmíření kralevice Karla s otcem Janem a přesídlení Karla do Prahy. Země je sužována hladomorem, neúrodou a kobylkami. V červenci se ve Frankfurtu mladý markrabě moravský Karel schází se svým otcem králem Janem Lucemburským a s císařem Ludvíkem Bavorem. Po tomto jednání moravský markrabě a správce země Karel na konci léta vytáhne proti Mikulášovi z Potštejna. Vrcholí tak dlouholetá zášť části Drslaviců a Lucemburků. Hlavním příčinou byli události z roku 1311, kdy byl za krátké a chaotické vlády krále Jindřicha Korutanského ve sporech pánů s pražskými měšťany zabit Procek z Potštejna. Prockův syn Mikuláš z Potštejna ze msty zavraždil bohatého a vlivného měšťana Peregrina Puše, za což byl z rozkazu krále Jana Lucemburského uvězněn a r. 1312 potupně pokutován. Za bojů o českou korunu mezi Janem Lucemburským a rakouským vévodou Fridrichem Sličným se Mikuláš z Potštejna r. 1317 připojil k protivníkům českého krále. Později Mikuláš mstil domnělou křivdu, napadal statky králových stoupenců a přepadal německé kupecké karavany. Na jeho počínání si postupně stěžovali i poddaní ve své dišputaci….

Mladý kralevic také dobyl jeho hrad Choceň a řadu dalších tvrzí. Mikuláš se královské moci pokořil, vzápětí však své výboje obnovil.

V nové vojenské výpravě r. 1339 Karel po devítinedělním obléhání Potštejn dobyl a hrad pobořil. Mikuláš zahynul pod troskami podkopané věže. Obnova hradu byla zakázána a proto si Mikulášovi potomci postavili na sousedním vrchu hrad Velešov.

autor: Robert